Školní řád
Vydaný v souladu s § 30 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
1. PRÁVA A POVINNOSTI DĚTÍ, ŽÁKŮ A JEJICH ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ VE ŠKOLE A PODROBNOSTI O PRAVIDLECH VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY
Podle zásad vyhlášených v Chartě spojených národů je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech příslušníků lidské společnosti základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě. Lid Spojených národů potvrdil v Chartě svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti. Spojené národy ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v mezinárodních paktech o lidských právech prohlásily a dohodly se na tom, že každému člověku náleží v nich stanovená práva, a to bez jakéhokoliv rozlišování podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Ve Všeobecné deklaraci lidských práv Spojené národy prohlásily, že dětství má nárok na zvláštní péči a pomoc. Potřeba zabezpečit dítěti zvláštní pomoc byla zakotvena v Ženevské deklaraci práv z roku 1924 a v Deklaraci práv dítěte přijaté Spojenými národy v roce 1959 a uznána ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Dítětem se rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu není zletilosti dosaženo dříve.
Dítě musí být chráněno před všemi formami diskriminace.
Zájem dítěte musí být prvořadým hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí,dítě má právo na svobodu projevu, toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu; výkon tohoto práva podléhá omezením, která jsou nutná k respektování práv nebo pověsti jiných nebo k ochraně národní bezpečnosti, veřejného pořádku, zdraví a morálky.
Dítě má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
Tělesně postižené dítě má právo požívat plného a řádného života,výchova a vzdělávání dítěte má směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu.
Škola jako instituce uznává práva a povinnosti dětí, žáků i rodičů.
1.1 Práva žáků a jejich zákonných zástupců
1.1.1 Žáci školy mají právo
a/ na vzdělání a školské služby, na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností
b/ na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání (viz pravidla pro hodnocení vzdělání žáků)
c/ volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí
d/ zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat
e/ vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje
f/ na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle výše uvedeného zákona
g/ na svobodu myšlení, projevu a náboženství, za své názory nemohou být postihováni
h/ na ochranu před jakoukoliv formou diskriminace a násilí, projevy šikany, rasismu, xenofobie a netolerance vůči odlišnosti
i/ na ochranu před všemi formami tělesného i duševního násilí zneužíváním, urážením a zanedbáváním
1.1.2 Zákonní zástupci nezletilých žáků mají právo
a/ na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání (viz pravidla pro hodnocení vzdělání žáků)
b/ vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost
c/ na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle výše uvedeného zákona
1.1.3 Rodiče zletilých žáků mají právo
- na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jejich zletilých dětí
1. 2. POVINNOSTI ŽÁKŮ
1.2.1. Docházka do školy
a/ Poctivé studium a skromné a zdvořilé vystupování je nejen základní povinností, ale i věcí cti každého žáka. Žák je plně odpovědný jak za studijní výsledky, tak i za své chování.
b/ Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin případně jeho změn, které jsou vyvěšovány nejpozději do 13 hodin předchozího dne na nástěnkách školy a na www stránkách školy, zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům, které si zvolil a řádně se vzdělávat.
c/ Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu předem známých požádá žák ( je-li zletilý) nebo zákonný zástupce žáka (je-li nezletilý), předem třídního učitele o uvolnění, a to formou písemné žádosti. Třídní učitel může vyhovět žádosti v rozsahu 1 - 2 dny. Písemnou žádost žáka podepsanou zákonným zástupcem o uvolnění na dobu třech a více dnů předá třídní učitel se svým vyjádřením řediteli školy.
d/ Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat (nemoc, mimořádná rodinná událost), je žák (je-li zletilý) či zástupce žáka (je-li nezletilý) povinen nejpozději do 3 kalendářních dnů od začátku nepřítomnosti oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti, a to telefonicky nebo e-mailem. Písemnou omluvenku předá žák třídnímu učiteli neprodleně po nástupu do školy.
e/ Třídní učitel omluví nepřítomnost žáka při vyučování na základě písemné omluvenky vystavené lékařem, zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem. Má přitom právo zvážit omluvu v případě pochybností o důvodu absence a ověřit tento důvod, případně pokud to považuje za nezbytné, může požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo omluvenky vystavené zletilým žákem.
f/ Podmínkou pro klasifikace žáka za dané klasifikační období je alespoň 75 procent účasti ve vyučování. Učitel může klasifikovat žáka i v případě, že žák nedodržel účast 75 procent, ale učitel má dostatek podkladů pro klasifikaci žáka.
g/ Škola je v souladu s §10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že se v konkrétních případech jedná o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, o děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo tato práva nevykonávají či jich zneužívají.
h/ O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje.
i/ Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.
j/ Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.
k/ Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia.
l/ Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal posledním dnem této lhůty. Tímto dnem přestává být žákem školy.
1.2.2 Další povinnosti žáků
Žák po celou dobu studia:
a/ přistupuje zodpovědně ke studiu, plní všechny úkoly uložené mu vyučujícími, získává návyky s sebevzdělávání a to vše s cílem co nejlépe se připravit na další studium
b/ dodržuje školní řád a plní pokyny pedagogických pracovníků vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem
b/ zúčastňuje se společenského a kulturního života své třídy a školy
c/ chová se slušně ke spolužákům a dbá přitom na dodržování zásad občanského soužití zejména pak na vzájemnou úctu, respekt, názorovou snášenlivost, solidaritu a důstojnost
d/ prokazuje patřičnou úctu pedagogickým a ostatním pracovníkům školy a zdraví je při setkání.Ve styku s pracovníky školy používá oslovení „pane řediteli“, „paní profesorko“, apod. Při vstupu pedagogického pracovníka do učebny a při jeho odchodu zdraví žáci povstáním.
e/ dodržuje podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví a neohrožuje zdraví a bezpečnost vlastní ani svých spolužáků. Řídí se přitom zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví a předpisy požární ochrany, se kterými jsou žáci prokazatelně seznamováni vždy na začátku školního roku třídním učitelem
f/ do školy chodí vhodně upraven a oblečen.. Není dovoleno nosit do školy oděvy, doplňky a ozdoby, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost ostatních žáků, popřípadě by vzbuzovaly obecné pohoršení. při praktických a laboratorních cvičeních je povinen dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární opatření daná bezpečnostními předpisy daného pracoviště. Ve škole je povinen se přezouvat, opatřit si předepsaný cvičební úbor a do laboratorních cvičení pak vhodný pracovní plášť
g/ šetrně zachází nejen se svými věcmi, ale i s věcmi svých spolužáků
h/ své místo v učebně udržuje v čistotě a pořádku a pomáhá při udržování pořádku ve všech prostorách školy, které jsou pro žáky přístupné
i/ šetří školní zařízení a všechen ostatní majetek školy, chrání je před poškozením a hospodárně zachází se zapůjčenými učebními pomůckami. V případě škody způsobené na inventáři školy je povinen podle občanského zákoníku č.509/1991Sb. žák příp. jeho zákonný zástupce škodu nahradit.
j/ je povinen přesně dodržovat vyučovací dobu.Při začátku vyučování musí být žák na svém místě v učebně, během vyučovací doby nesmí opustit učebnu a školní budovu bez souhlasu vyučujícího. Odchází-li během vyučování žák ze školy, je povinen se omluvit vyučujícímu, před jehož hodinou odchází a ten vyjádří svůj souhlas s uvolněním podpisem řádně vyplněné propustky, kterou žák odevzdá před odchodem do školy službě u vchodu.
j/ je povinen přinášet do vyučování učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů vyučujících
k/ v případě výuky v laboratořích a speciálních posluchárnách, do nichž není přístup bez vyučujícího, čeká v době zvonění před příslušnou výukovou místností.
l/ na akcích organizovaných školou se žáci řídí pokyny určeného pedagogického pracovníka příp. jiné osoby pověřené dozorem. Bez jeho souhlasu se nesmí vzdálit od ostatních žáků ani z určeného místa.
m/ ve školní jídelně se chová ukázněně a dodržuje společenská pravidla stolování a hygienická pravidla provozu jídelny a pokyny pedagogického dozoru
n/ jízdní kolo ukládá na určená místa a uzamyká ho
o/ při příchodu do školy a odchodu ze školy využívá k přechodu vozovky pouze vyznačených přechodů
p/ mimo školu se chová vždy tak, aby to odpovídalo morálnímu profilu studenta gymnázia a přičiňuje se vždy a všude o dobrou pověst své třídy a školy
r/ pracovní smlouvy mohou uzavírat pouze žáci starší 15 let; tuto práci pak lze konat pouze v době mimo vyučování; z důvodu této práci nebudou žáci uvolňováni z vyučování.
1.2.3 Povinnosti zletilých žáků
Pro zletilé žáky platí veškeré povinnosti uvedené v článku 2.2. Dále jsou povinni:
a/ neprodleně oznámit třídnímu učiteli změnu svého trvalého pobytu i pobytu rodičů, změnu adresy pro doručování písemností
b/ informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělání
c/ oznamovat škole údaje o zdravotním postižení, včetně údajů o druhu postižení, nebo zdravotním znevýhodnění, popř. údaj o sociálním znevýhodnění
1.2.4 Povinnosti zákonných zástupců nezletilých žáků
Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:
a/ zajistit, aby jejich dítě docházelo řádně do školy
b/ na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a žáka
c/ neprodleně oznámit třídnímu učiteli změnu svého trvalého pobytu i pobytu rodičů, změnu adresy pro doručování písemností
d/ informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělání
e/ oznamovat škole údaje o zdravotním postižení, včetně údajů o druhu postižení, nebo zdravotním znevýhodnění, popř. údaj o sociálním znevýhodnění
1.2.5 Žákům je zakázáno
a/ vycházet o přestávkách z budovy školy
b/ kouřit v prostorách školy a při činnostech organizovaných školou i mimo školu
c/ v prostorách školy a mimo školu požívat alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky
d/ nosit do školy bez závažného důvodu větší množství peněz nebo cennější věci a také věci nebezpečné pro život a zdraví lidí, např. zbraně, výbušniny, chemikálie apod.
e/ hrát o peníze a cenné věci
f/ šikanovat spolužáky a šikanu vůči spolužákům jakkoliv podporovat
g/ vyrušovat ve vyučování a zabývat se činnostmi, které nejsou předmětem vyučování
h/ napovídat při zkoušení, při písemných zkouškách opisovat a používat nedovolených pomůcek
h/ vstupovat do tělocvičny a odborných učeben bez dozoru vyučujícího ( přestávky, odpoledne,...)
i/ během vyučovací hodiny používat mobilní telefony a walkmany a provádět jakékoliv činnosti nesouvisející s výukou
1. 3 PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŽÁKŮ A ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY
a/ v případě, že žák z důvodu nemoci zamešká učivo, je možno toto doplnit v konzultačních hodinách, které jsou pro každého vyučujícího vypsány a jsou zveřejněny na informační vývěsce vedle ředitelny. Na tyto konzultační hodiny je nutno se předem nahlásit a žák je povinen mít zameškané učivo dopsané a doplněné.
b/ žák má právo se o svých výchovných a vzdělávacích problémech radit s výchovnou poradkyní v jejich konzultačních hodinách, které jsou zveřejněny na vývěsce u kancelář výchovné proadkyně
c/ pro jednání zákonných zástupců s třídním učiteli a pedagogickými pracovníky jsou určeny třídní schůzky (listopad, prosince) a konzultační hodiny (před třídními schůzkami). Konzultace zákonných zástupců s vyučujícími mimo uvedené termíny jsou možné na základě předběžné domluvy.
d/ v případě projednávání závažných otázek týkajících se prospěchu a chování žáka jsou zákonní zástupci povinni se na vyzvání ředitele tohoto projednávání zúčastnit. Termín projednávání se stanoví po dohodě se zákonnými zástupci.
2. ORGANIZACE A REŽIM DNE
a/ žák přichází do školy nejpozději 10 minut před zahájením vyučování. Se zvoněním má připraveny potřebné pomůcky na lavici ( knihy, sešity, psací potřeby,...).
b/ při zvonění musí žáci neprodleně opustit chodbu a odejít na své místo v učebně
c/ Zvonění, výuka, přestávky, oběd na G UH od 01.09.2004
0. hodina 7 – 7,45
1. hodina 8 – 8,45
2. hodina 8,55 – 9,40
3. hodina 10 – 10,45
4. hodina 10,55 – 11,40
1. směna - vyšší gymnázium
o b ě d ............... 11.40 - 12.20
5. hodina ........... 12,20 - 13,05
2. směna - nižší gymnázium
o b ě d .................12.35 - 13,15
5. hodina ............ 11.50 - 12.35
6. hodina 13,15 - 14
7. hodina 14,05 - 14,50
8. hodina 14,55 - 15,40
Výuka tělesné výchovy:
0. hodina .......... 07,00 – 07,45
0. a 1. hodina .......... 07,00 – 08,30 (4.r. MH)
1. hodina .......... 07,55 – 08,40
1. a 2. hodina .......... 08,00 – 09,30
2. hodina .......... 09,00 – 09,45 08,15 – 09,45 (4.r. MH)
3. hodina .......... 09,55 – 10,40
3. a 4. hodina .......... 10,00 – 11,30
4. hodina .......... 11,00 – 11,45
4. a 5. hodina …….. 11,00 – 12,30
5. hodina .......... 11,55 – 12,40
6. hodina .......... 13,15 – 14,00
7. hodina .......... 14,05 – 14,50
7. a 8. hodina .......... 14,05 – 15,35
3. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ
3.1 Úvod
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka střední školy se řídí vyhl. MŠMT ČR č. 13/2005 ze dne 29.12.2004, konkrétně zněním § 3 - 6. Uvedená vyhláška je nadřazena „Metodickému pokynu pro hodnocení a klasifikaci na SŠ“ který je pomůckou pro učitele (vzor vysvědčení, získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci, klasifikace chování). Metodický pokyn řídí postup při hodnocení a klasifikaci žáků a uvádí požadavky na vědomosti, dovednosti a návyky pro určené stupně hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech i v chování včetně výchovných opatření.3.2 Zásady klasifikace
a/ Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
b/ Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
c/ Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
d/ Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
3.3 Stupně hodnocení a klasifikace
3.3.1 Prospěch
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
Stupeň 1 (výborný)Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Při používání bodového hodnocení musí být žák seznámen na začátku školního roku s pravidly pro přepočet bodového hodnocení na známku a tato pravidla musí být zapsána do studijního průkazu.Známku nebo bodové hodnocení (získaný počet bodů/maximální počet bodů) si zapíše žák okamžitě po sdělení učitelem do studijního průkazu.
3.3.2 Hodnocení výsledků vzdělávání
prospěl/a s vyznamenáním
prospěl/a
neprospěl/a
Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.
Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
a/ Za každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení.
b/ Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení je vyjádřeno klasifikací.
c/ Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů od oznámení klasifikace, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
3.3.3 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
a/ Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
- analýzou výsledků činnosti žáka,
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními obtížemi a poruchami,
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci.
Předepsané zkoušky (stanovený počet se týká pololetí)
Kontrolní písemné práce:
Český jazyk a literatura 1
Cizí jazyky 1
Matematika 2
Hodnocení ústního projevu:
Český jazyk 1
Cizí jazyky 1
Další zkoušky Vyučující v jednotlivých předmětech hodnotí žáka průběžně písemně nebo ústně tak, abyměl dostatek podkladů pro objektivní pololetní hodnocení. V každém předmětu musí být žák za jedno pololetí alespoň dvakrát hodnocen.b/ Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.c/ Klasifikaci z ústního zkoušení zapisuje do studijního průkazu učitel, výsledky písemných zkoušek si zapisují žáci do studijních průkazů sami, kontrolu správnosti zápisu provede a podpisem správnost potvrdí vyučujícími vždy na konci čtvrtletí. d/ Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celé pololetí tak, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. e/ V jednom dni mohou žáci psát pouze jednu kontrolní práci. Termín konání kontrolní práce musí být zapsán v poznámce v třídní knize alespoň týden předem. f/ Učitel je povinen vést soustavnou a průkaznou evidenci o každé klasifikaci žáka.
3.3.4 Klasifikace
a/ Žáci jsou klasifikováni ve všech povinných a nepovinných předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
b/ Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
c/ V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li ke shodě, stanoví výsledný klasifikační stupeň ředitel školy.
d/ Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
e/ Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
f/ Ředitel a třídní učitelé jsou o průběhu klasifikace informováni prostřednictvím studijních průkazů žáků.
g/ Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to v listopadu a dubnu .
h/ Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě poslední ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia.
i/ Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu.
3.3.5 Klasifikace chování
a/ Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
b/ Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování uvedených ve Školním řádu.
c/ Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
d/ Postihování chování žáka mimo školu
Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.
e/ Do hodnocení chování žáka se promítají zejména:
- pozdní příchody do školy
- neomluvené hodiny
- opakované neplnění studijních povinností a domácích úkolů
- zdlouhavé omlouvání absence
- neoznámení plánované absence třídnímu učiteli
- kouření, požívání alkoholu nebo drog ve škole, na školních akcích
f/ Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 3 (méně uspokojivé)Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.
4. Výchovná opatření
a/ Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
b/ Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
c/ Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
d/ Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele
- důtku třídního učitele
- důtku ředitele školy
Důvody udělení výchovného opatření jsou prokazatelným způsobem oznámeny zákonnému zástupci žáka. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do třídního výkazu.
e/ Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených Školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení ze studia. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanové ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených Školským zákonem nebo školném řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
f/ Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených Školským zákonem.
g/ O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne,kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštníhoprávního předpisu (zákon č. 140/1961 Sb, trestní zákon). O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní mocirozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
5. Studium podle individuálního studijního plánu
Podle §18 zákona 561/2004 Sb. může ředitel školy na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka v případě speciálních vzdělávacích potřeb, mimořádného nadánía jiných závažných důvodů povolit individuální vzdělávací plán.
Podmínky pro povolení individuálního studijního plánuPři povolování individuálního plánu bude brána v úvahu základní povinnost studenta střední školy uvedená ve Školním řádu: „Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům, které si zvolil." povolování se bude řídit následujícími pravidly:
a/ Požadavek „mimořádného nadání a talentu" bude splněn sportovní či kulturní činností na úrovni representace ČR. Vzhledem k základním požadavkům na studium nebude povolován individuální studijní plán v 1. pololetí prvního ročníku a 2. pololetí čtvrtého ročníku.
b/ Individuální plán může stanovit zvláštní organizaci studia v případě rozsáhlejších uvolňování na společnou reprezentační přípravu či reprezentační akce a v případě průběžné intensivní přípravy znemožňující každodenní přípravu na vyučování.
c/ O individuální studijní plán žádají rodiče žáka, k žádosti se vyjadřuje trenér či vedoucí oddílu a třídní profesor. Žádost se podává na jedno pololetí a obsahuje podrobně program přípravy a termíny akcí.
d/ Při uvolnění z výuky na společnou reprezentační přípravu či akce má student nárok na dostudování zameškané látky v době rovné dvojnásobku uvolnění.
e/ V případě uvolnění z důvodu rozsáhlejší každodenní přípravy bude kontrola zvládnutí probírané látky prováděna po předchozí dohodě vyučujícího se studentem. Tento způsob kontroly znalostí neplatí dva týdny před čtvrtletní a tři týdny před pololetní klasifikací.
f/ Pro klasifikaci platí bod č.9 Školního řádu, kde se uvádí: "Učitel může klasifikovat žáka i v případě, že nedodržel účast 75%, ale má dostatečnou četnost známek."
g/ Při změně podmínek ze strany studenta je tento povinen neodkladně oznámit změnu řediteli školy.
h/ V případě podstatných problémů v průběhu studia může ředitel individuální plán zrušit.
6. Průběh studia
6.1 Komisionální zkoušky
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a/ koná-li opravné zkoušky,
b/ požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho přezkoušení,
c/ jestliže komisionální přezkoušení nařídí ředitel po zjištění, že vyučující porušil pravidla hodnocení
Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro stejný nebo příbuzný vyučovací předmět. Členy komise jmenuje ředitel. Pokud je ředitel zároveň zkoušejícím, jmenuje předsedu komise Krajský úřad, odbor školství, mládeže a sportu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda v den konání zkoušky.
6.2 Opravné zkoušky
a/ Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku, tzn. do konce srpna, v termínu stanoveném ředitelem školy. Žáci nižšího stupně osmiletého gymnázia mohou v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
b/ Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky tak, aby tato byla žákem nižšího stupně osmiletého gymnázia vykonána do 15. září následujícího školního roku a žákem čtyřletého gymnázia nebo vyššího stupně osmiletého gymnázia vykonána nejpozději do konce září následujícího školního roku. Žák nižšího stupně osmiletého gymnázia je do doby vykonání opravné zkoušky zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do čtvrtého ročníku.
c/ Žák, který se bez vážných důvodů ke zkoušce nedostaví, je klasifikován stupněm nedostatečný.
6.3 Přerušení studia
a/ Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání na jeho žádost nebo na žádost zákonného zástupce, a to až na dobu dvou let.Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti.
b/ Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy.
c/ Na žádost žáka nebo zákonného zástupce může být přerušení vzdělávání ukončeno i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody .
6.4 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
a/ Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů.
b/ Žák, který plní povinnou školní docházku (žák nižšího stupně osmiletého gymnázia) a dosud neopakoval ročník a neprospěl na konci druhého pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, koná opravné zkoušky. V případě, že žák nepostoupí do vyššího ročníku, opakuje ročník.
c/ Žák, který splnil povinnou devítiletou školní docházku (žák čtyřletého gymnázia nebo vyššího stupně osmiletého gymnázia) a na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravné zkoušky. V případě, že žák nepostoupí do vyššího ročníku, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Opakování ročníku povoluje ředitel na návrh pedagogické rady.
7. Závěrečná ustanovení
a/ Školní řád je účinný i na všech akcích organizovaných školou.
b/ Školní řád doplňují předpisy o bezpečnosti práce a požární ochraně, poplachové směrnice, provozní řády odborných učeben a laboratoří, bezpečnostní pokyny při výuce tělesné výchovy a při mimoškolních akcích.
c/ Školní řád může být průběžně upravován s ohledem na vznik nových skutečností, které stávající řád neřeší. O změnách musí být učitelé i žáci neprodleně informováni.
d/ Nedodržování Školního řádu v jakémkoliv bodě může být postihnuto výchovným opatřením (napomenutím, důtkou třídního učitele, důtkou ředitele školy, podmíněným vyloučením ze studia, popř. vyloučením ze studia) a klasifikováno sníženou známkou z chování.
e/ Školní řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Uherské Hradiště 1.1.2005
doc. RNDr. Zdeněk Botek, CSc.,
ředitel školy
Tip: instruktáže na další týden stahujte z neděle.